Za určitých okolností má zaměstnanec, jehož pracovní smlouva končí, nárok na zákonem stanovenou náhradu. Toto je také označováno jako přechodná platba, která má usnadnit přechod na jiné zaměstnání nebo pro případné školení. Jaká jsou ale pravidla týkající se této přechodové platby: kdy má na ni zaměstnanec nárok a kolik přesně činí přechodná platba? V tomto blogu jsou postupně probrána pravidla týkající se platby za přechod (dočasná smlouva).
Právo na přechodovou platbu
Podle umění. 7: 673 odst. 1 nizozemského občanského zákoníku, zaměstnanec má nárok na přechodnou platbu, kterou lze rovněž použít pro účely, které nesouvisejí s prací. Umění. 7: 673 BW upřesňuje, v jakých případech je zaměstnavatel povinen toto zaplatit.
Konec pracovní smlouvy | z podnětu zaměstnavatele | z podnětu zaměstnance |
zrušením | právo na přechodovou platbu | žádné právo* |
rozpuštěním | právo na přechodovou platbu | žádné právo* |
působením zákona bez pokračování | právo na přechodovou platbu | žádné právo * |
* Zaměstnanec má nárok na přechodnou platbu pouze v případě, že je to důsledek závažně zaviněných činů nebo opomenutí ze strany zaměstnavatele. To platí pouze ve velmi závažných případech, jako je sexuální obtěžování a rasismus.
b) Výjimky
V některých případech však zaměstnavatel dlužnou přechodnou platbu nedluží. Výjimkou jsou:
- zaměstnanec je mladší než osmnáct a odpracoval v průměru méně než dvanáct hodin týdně;
- pracovní smlouva se zaměstnancem, který dosáhl důchodového věku, je ukončena;
- ukončení pracovní smlouvy je výsledkem vážně zaviněných činů zaměstnance;
- na zaměstnavatele byl prohlášen konkurz nebo moratorium;
- kolektivní smlouva stanoví, že místo přechodné platby můžete získat náhradní ustanovení, pokud k propuštění došlo z ekonomických důvodů. Toto náhradní zařízení samozřejmě podléhá určitým podmínkám.
Výše platby za přechod
Přechodová platba činí 1/3 hrubé měsíční mzdy za rok služby (od 1. pracovního dne).
Následující vzorec se používá pro všechny zbývající dny, ale také pro zaměstnání, které trvalo méně než rok: (hrubá mzda přijatá na zbývající části pracovní smlouvy /hrubá měsíční mzda) x (1/3 hrubé měsíční mzdy /12) .
Přesná výše přechodné platby tedy závisí na mzdě a době, po kterou zaměstnanec u zaměstnavatele pracoval. Pokud jde o měsíční mzdu, je třeba přidat také příspěvek na dovolenou a další příspěvky, jako jsou bonusy a příspěvky za práci přesčas. Pokud jde o pracovní dobu, je třeba do výpočtu počtu odpracovaných let přidat také po sobě jdoucí smlouvy zaměstnance se stejným zaměstnavatelem. Sčítat je třeba i smlouvy následného zaměstnavatele, například pokud zaměstnanec u zaměstnavatele původně pracoval prostřednictvím agentury práce. Pokud mezi dvěma pracovními smlouvami zaměstnance byl interval delší než 6 měsíců, stará smlouva již není zahrnuta do výpočtu počtu odpracovaných let služby pro výpočet přechodné platby. Do počtu odpracovaných let se započítávají i roky, kdy byl zaměstnanec nemocný. Pokud je totiž zaměstnanec dlouhodobě nemocný s výplatou mzdy a zaměstnavatel ho po dvou letech propustí, má zaměstnanec stále nárok na přechodnou výplatu.
Maximální přechodná platba, kterou musí zaměstnavatel zaplatit, je 84,000 2021 EUR (v roce 84,000) a je každoročně upravována. Pokud zaměstnanec na základě výše uvedené metody výpočtu tuto maximální částku překročí, obdrží proto v roce 2021 pouze přechodnou platbu ve výši XNUMX XNUMX EUR.
Od 1. ledna 2020 již neplatí, že pracovní právo na přechodnou platbu muselo trvat alespoň dva roky. Od roku 2020 má každý zaměstnanec, včetně zaměstnance s dočasnou smlouvou, nárok na přechodnou platbu od prvního pracovního dne.
Jste zaměstnancem a myslíte si, že máte nárok na přechodnou platbu (a nedostali jste ji)? Nebo jste zaměstnavatel a zajímá vás, zda jste povinni vyplatit svému zaměstnanci přechodnou platbu? Prosím kontaktujte Law & More telefonicky nebo e-mailem. Naši specializovaní a zkušení právníci v oblasti pracovního práva vám rádi pomohou.