1. Úvod
Dne 20. května 2015 přijal Evropský parlament Čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz. Na základě této směrnice je každý členský stát povinen zřídit registr UBO. Do registru by měly být zahrnuty všechny UBO společnosti. Jako UBO bude kvalifikována každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo drží více než 25% (podílového) podílu společnosti, která není společností kótovanou na burze. V případě, že se UBO nezavede, poslední možností by mohlo být považovat fyzickou osobu od vyšších vedoucích zaměstnanců společnosti za UBO. V Nizozemsku musí být registr UBO začleněn do 26. června 2017. Očekává se, že tento registr přinese mnoho dopadů na nizozemské a evropské podnikatelské klima. Pokud člověk nechce být nepříjemně překvapen, bude nezbytný jasný obraz nadcházejících změn. Tento článek se proto pokusí objasnit koncept registru UBO analýzou jeho charakteristik a důsledků.
2. Evropský koncept
Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz je produktem evropské výroby. Záměrem zavedení této směrnice je, že Evropa chce zabránit praní špinavých peněz a finančním teroristům ve využívání současného volného pohybu kapitálu a svobody poskytovat finanční služby pro své trestné účely. V souladu s tím je touha zjistit totožnost všech UBO, tedy osob se značnou autoritou. Rejstřík UBO tvoří pouze část změn provedených čtvrtou směrnicí o boji proti praní peněz při dosahování jejího účelu.
Jak již bylo zmíněno, směrnice by měla být provedena do 26. června 2017. Co se týče rejstříku UBO, směrnice nastiňuje jasný rámec. Směrnice ukládá členským státům, aby do oblasti působnosti právních předpisů zahrnuly co nejvíce právnických osob. Podle směrnice musí mít k údajům UBO v každém případě přístup tři typy orgánů: příslušné orgány (včetně orgánů dohledu) a všechny finanční zpravodajské jednotky, povinné orgány (včetně finančních institucí, úvěrových institucí, auditorů, notářů, makléřů) a poskytovatelé hazardních her) a všechny osoby nebo organizace, které mohou prokázat oprávněný zájem. Členské státy si však mohou zvolit plně veřejný registr. Pojem „příslušné orgány“ není ve směrnici dále vysvětlen. Z tohoto důvodu Evropská komise požádala o objasnění ve své navrhované změně směrnice ze dne 5. července 2016.
Minimální množství informací, které musí být do registru zahrnuty, jsou: celé jméno, měsíc narození, rok narození, státní příslušnost, země bydliště a povaha a rozsah hospodářského zájmu UBO. Definice pojmu „UBO“ je navíc velmi široká. Termín nezahrnuje pouze přímou kontrolu (na základě vlastnictví) 25% nebo více, ale také možnou nepřímou kontrolu nad 25%. Nepřímou kontrolou se rozumí kontrola jiným způsobem než prostřednictvím vlastnictví. Tato kontrola může být založena na kritériích kontroly v dohodě akcionářů, na schopnosti mít dalekosáhlý dopad na společnost nebo na schopnosti například jmenovat ředitele.
3. Rejstřík v Nizozemsku
Nizozemský rámec pro provádění právních předpisů o rejstříku UBO je z velké části nastíněn v dopise ministru Dijsselbloemu ze dne 10. února 2016. Pokud jde o subjekty, na něž se vztahuje žádost o registraci, v dopise se uvádí, že téměř žádný ze stávajících typů nizozemských subjekty zůstanou nedotčeny, s výjimkou výhradního vlastnictví a všech veřejných subjektů. Vyloučeny jsou také kótované společnosti. Na rozdíl od tří kategorií osob a orgánů oprávněných kontrolovat informace v rejstříku, jak byly vybrány na evropské úrovni, se Nizozemsko rozhodlo pro veřejný rejstřík. Důvodem je, že omezený registr má nevýhody, pokud jde o náklady, proveditelnost a ověřitelnost. Protože bude registr veřejný, budou zabudovány čtyři bezpečnostní opatření:
3.1. Každý uživatel informací bude zaregistrován.
3.2. Přístup k informacím není poskytován zdarma.
3.3. Uživatelé kromě specificky určených orgánů (orgány, které mimo jiné zahrnují nizozemskou banku, finanční trhy úřadu a úřad finančního dohledu) a nizozemskou finanční zpravodajskou jednotku, budou mít přístup pouze k omezenému souboru údajů.
3.4. V případě rizika únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování bude následovat posouzení rizika od případu k případu, v němž bude přezkoumáno, zda může být přístup k určitým údajům v případě potřeby uzavřen.
Uživatelé, kteří nejsou specificky určenými orgány a AFM, mají přístup pouze k těmto informacím: jméno, měsíc narození, státní příslušnost, země bydliště a povaha a rozsah hospodářského zájmu vlastníka požitků. Toto minimum znamená, že ne všechny instituce, které musí provádět povinný výzkum UBO, mohou odvodit všechny požadované informace z registru. Budou muset tyto informace shromáždit sami a uchovat je ve své správě.
Vzhledem k tomu, že určené orgány a FIU mají určitou vyšetřovací a kontrolní úlohu, budou mít přístup k dalším údajům: (1) den, místo a země narození, (2) adresa, (3) číslo občanské služby a / nebo zahraniční daňové identifikační číslo (DIČ), (4) povaha, číslo a datum a místo vydání dokladu, kterým byla ověřena totožnost, nebo kopie tohoto dokladu a (5) dokumentace, která odůvodňuje, proč má osoba status UBO a velikost odpovídajícího (ekonomického) zájmu.
Očekává se, že obchodní rejstřík bude spravovat rejstřík. Údaje se dostanou do registru předložením informací samotnými společnostmi a právnickými osobami. UBO nesmí odmítnout účast na předložení těchto informací. Povinné orgány budou mít v určitém smyslu také donucovací funkci: mají povinnost sdělovat rejstříku veškeré informace, které mají v držení a které se liší od rejstříku. Orgány pověřené odpovědnostmi v oblasti boje proti praní peněz, financování terorismu a jiným formám finanční a hospodářské trestné činnosti budou mít v závislosti na rozsahu svého úkolu právo nebo povinnost předkládat údaje, které se liší od rejstříku. Dosud není jasné, kdo bude formálně pověřen vykonávacím řízením ohledně (správného) předkládání údajů UBO a kdo (případně) bude mít právo udělovat pokuty.
4. Systém bez vad?
Navzdory přísným požadavkům se právní předpisy UBO nezdají být vodotěsné ve všech aspektech. Existuje řada způsobů, jak zajistit, že jeden spadá mimo rozsah registru UBO.
4.1. Důvěra-postava
Člověk se může rozhodnout operovat prostřednictvím důvěry. Na čísla důvěry se podle směrnice vztahují různá pravidla. Směrnice vyžaduje také registr důvěryhodných osob. Tento konkrétní registr však nebude přístupný veřejnosti. Tímto způsobem zůstává anonymita osob stojících za důvěrou nadále zajištěna. Příklady údajů o důvěře jsou anglo-americká důvěra a důvěra Curaçao. Bonaire také zná postavu srovnatelnou s důvěrou: DPF. Jedná se o zvláštní typ nadace, která má na rozdíl od důvěry právní subjektivitu. Řídí se právními předpisy BES.
4.2. Přemístění sedadla
Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz uvádí, pokud jde o její použitelnost: „… společnosti a jiné právnické osoby usazené na jejich území“. Z této věty vyplývá, že právní předpisy se nevztahují na společnosti, které jsou usazeny mimo území členských států, ale později přesouvají sídlo společnosti do členského státu. Například si můžeme představit populární právní pojmy jako Jersey Ltd., BES BV a American Inc. DPF se může také rozhodnout přesunout své skutečné sídlo do Nizozemska a pokračovat v činnosti jako DPF.
5. Připravované změny?
Otázkou je, zda bude Evropská unie chtít zachovat výše uvedené možnosti, jak se vyhnout legislativě UBO. V současné době však neexistují žádné konkrétní náznaky toho, že k tomuto bodu dojde v krátkodobém horizontu. Ve svém návrhu předloženém 5. července požádala Evropská komise o několik změn ve směrnici. Tento návrh nezahrnul změny týkající se výše uvedeného. Dále ještě není jasné, zda budou navrhované změny skutečně provedeny. Nebude však chybné zohlednit navrhované změny a možnost, že k dalším změnám dojde později. Čtyři hlavní změny, jak jsou v současné době navrhovány, jsou následující:
5.1. Komise navrhuje, aby byl rejstřík plně zveřejněn. To znamená, že směrnice bude upravena v okamžiku přístupu jednotlivců a organizací, které mohou prokázat oprávněný zájem. Pokud by jejich přístup mohl být dříve omezen na výše uvedená minimální data, bude jim nyní nyní plně zpřístupněn i registr.
5.2. Komise navrhuje, aby se pojem „příslušné orgány“ definoval takto: „.. ty veřejné orgány, které jsou pověřeny bojem proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových úřadů a orgánů, jejichž úkolem je vyšetřovat nebo stíhat praní peněz, související predikáty a financování terorismu, sledování a zabavení nebo zmrazení a zabavení majetku z trestné činnosti “.
5.3. Komise požaduje větší transparentnost a lepší možnost identifikace UBO prostřednictvím propojení všech vnitrostátních registrů členských států.
5.4. Komise dále navrhuje v některých případech snížit sazbu UBO o 25% na 10%. To bude platit pro právnické osoby, které jsou pasivní nefinančními subjekty. Jedná se o „.. Zprostředkující subjekty, které nevykonávají žádnou hospodářskou činnost a slouží pouze k oddělování skutečných vlastníků od aktiv“.
5.5. Komise navrhuje změnit lhůtu pro provedení z 26. června 2017 do 1. ledna 2017.
Proč investovat do čističky vzduchu?
Zavedení veřejného registru UBO bude mít dalekosáhlé důsledky pro podniky v členských státech. Osoby, které mají přímo nebo nepřímo více než 25% (podílového) podílu na společnosti, která není společností kótovanou na burze, budou nuceny provádět velké oběti v oblasti soukromí, což zvyšuje riziko vydírání a únosu; navzdory skutečnosti, že Nizozemsko uvedlo, že se bude snažit co nejvíce zmírnit tato rizika. Kromě toho budou některé instance více odpovědné za zaznamenávání a přenos dat, která se liší od dat v registru UBO. Zavedení rejstříku UBO může znamenat, že se člověk zaměří na postavu svěřenství nebo na právnickou instituci zřízenou mimo členské státy, která pak může převést své skutečné sídlo do členského státu. Není jisté, zda tyto struktury v budoucnu zůstanou životaschopnými možnostmi. Aktuálně navrhovaná změna čtvrté směrnice o praní špinavých peněz zatím neobsahuje žádné změny. V Nizozemsku je třeba vzít v úvahu zejména návrh na propojení vnitrostátních rejstříků, možnou změnu 25% požadavku a případný časný termín provedení.