Zvukové samplování neboli hudební samplování je v současné době široce používaná technika, při které se zvukové fragmenty elektronicky kopírují a používají se, často v upravené podobě, v novém (hudebním) díle, obvykle s pomocí počítače. Na zvukové fragmenty se však mohou vztahovat různá práva, v důsledku čehož může být neoprávněné samplování nezákonné.
Vzorkování využívá existující zvukové fragmenty. Složení, texty, provedení a záznam těchto zvukových fragmentů mohou podléhat autorským právům. Skladba a text mohou být chráněny autorským právem. Výkon (záznam výkonu) může být chráněn souvisejícím právem výkonného umělce a zvukový záznam (záznam) může být chráněn souvisejícím právem výrobce zvukového záznamu. Článek 2 směrnice EU o autorském právu (2001/29) uděluje autorovi, výkonnému umělci a výrobci zvukových záznamů výlučné právo na rozmnožování, které se týká práva povolit nebo zakázat rozmnožování chráněného „předmětu“. Autorem může být skladatel a/nebo autor textu, zpěváci a/nebo hudebníci jsou obvykle výkonným umělcem (článek 1 pod a zákona o sousedských právech (NRA)) a výrobcem zvukového záznamu je osoba, která pořizuje první nahrávku. , nebo jej nechal podstoupit a nese finanční riziko (článek 1 písm. d) NRO). Když umělec píše, hraje, nahrává a vydává své vlastní písně pod svým vlastním vedením, tyto různé strany jsou sjednoceny v jednu osobu. Autorská a doprovodná práva jsou pak v rukou jedné osoby.
V Nizozemsku byla směrnice o autorských právech implementována mimo jiné do zákona o autorských právech (CA) a NRA. Oddíl 1 OZ chrání právo autora na rozmnožování. Autorský zákon používá spíše pojem „reprodukce“ než „kopírování“, ale v praxi jsou oba pojmy podobné. Právo výkonného umělce a výrobce zvukového záznamu na rozmnožování je chráněno § 2 a § 6 NRA. Stejně jako směrnice o autorském právu tato ustanovení nedefinují, co představuje (úplnou nebo částečnou) reprodukci. Pro ilustraci: To stanoví § 13 autorského zákona „jakékoli úplné nebo částečné zpracování nebo napodobenina ve změněné podobě“ představuje reprodukci. Reprodukce tedy zahrnuje více než kopii 1 na 1, ale není jasné, jaké kritérium by mělo být použito k posouzení hraničních případů. Tento nedostatek jasnosti měl vliv na praxi vzorkování zvuku po dlouhou dobu. Vybraní umělci nevěděli, kdy byla jejich práva porušována.
V roce 2019 to Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) částečně objasnil v Pelhame rozsudek v návaznosti na předběžné otázky vznesené německým Bundesgerichtshof (BGH) (SDEU 29. července 2019, C-476/17, ECLI:EU:C:2019:624). SDEU mimo jiné konstatoval, že vzorek může být reprodukcí zvukového záznamu bez ohledu na délku vzorku (odst. 29). Porušení proto může představovat i jeden sekundový vzorek. Kromě toho bylo rozhodnuto, že „pokud uživatel při výkonu své svobody projevu přepisuje zvukový fragment ze zvukového záznamu pro použití v novém díle ve změněné formě, která je sluchem nerozpoznatelná, mělo by se mít za to, že takové použití nepředstavuje „reprodukci“ ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice 2001/29′ (bod 31, výrok pod 1). Pokud byl tedy vzorek upraven tak, že původně převzatý zvukový fragment již není sluchem rozpoznatelný, nejde o reprodukci zvukového záznamu. V takovém případě není nutné povolení ke vzorkování zvuku od příslušných držitelů práv. Po postoupení zpět od SDEU rozhodl BGH dne 30. dubna 2020 v Metal auf Metall IV, ve kterém specifikovalo ucho, pro které musí být vzorek k nepoznání: ucho průměrného hudebního posluchače (BGH 30. dubna 2020, I ZR 115/16 (Metal auf Metall IV), odst. 29). Ačkoli se rozsudky ESD a BGH týkají souvisejícího práva výrobce zvukového záznamu, je pravděpodobné, že kritéria formulovaná v těchto rozsudcích se vztahují i na porušení autorských práv a práv s nimi souvisejících výkonného umělce formou zvukového vzorku. Autorská práva a související práva výkonného umělce mají vyšší hranici ochrany, takže odvolání na související právo výrobce zvukového záznamu bude v zásadě úspěšnější v případě údajného porušení vzorkováním zvuku. Pro ochranu autorských práv se například zvukový fragment musí kvalifikovat jako „vlastní duševní výtvor“. Pro ochranu souvisejících práv výrobce zvukových záznamů takový požadavek ochrany neexistuje.
V zásadě jde tedy o zásah do práva na rozmnožování, pokud někdo Vzorky a zvuk způsobem, který je pro běžného hudebního posluchače rozpoznatelný. Článek 5 směrnice o autorském právu však obsahuje několik omezení a výjimek z práva na rozmnožování v článku 2 směrnice o autorském právu, včetně výjimky z citace a výjimky pro parodii. Vzorkování zvuku v běžném komerčním kontextu to obvykle nebude zahrnuto s ohledem na přísné zákonné požadavky.
Někdo, kdo se ocitne v situaci, kdy jsou samplovány jeho zvukové fragmenty, by si proto měl položit následující otázku:
- Má osoba, která provádí odběr vzorků, povolení od příslušných držitelů práv?
- Byla ukázka upravena tak, aby byla pro běžného hudebního posluchače k nepoznání?
- Spadá vzorek pod některou z výjimek nebo omezení?
V případě domnělého porušení lze podniknout kroky následujícími způsoby:
- Pošlete výzvu k zastavení porušování práv.
- Logický první krok, pokud chcete, aby porušování práv co nejdříve skončilo. Zvláště pokud nehledáte náhradu škody, ale jen chcete, aby se porušování práv zastavilo.
- Vyjednávat s údajným porušovatelem jasný vzorek.
- Může se stát, že údajný porušovatel úmyslně, nebo alespoň bez rozmýšlení, neporušil něčí práva. V takovém případě může být údajný porušovatel žalován a objasněno, že k porušení došlo. Odtud lze vyjednat podmínky pro udělení povolení držitelem práv k odběru vzorků. Držitel práv může například požadovat připsání, přiměřenou odměnu nebo licenční poplatky. Tento proces udělování a získávání povolení k odběru vzorků se také nazývá odbavení. Za normálních okolností k tomuto procesu dochází dříve, než dojde k jakémukoli porušení.
- Zahájení občanskoprávní žaloby u soudu proti údajnému porušovateli.
- K soudu lze podat žalobu na základě porušení autorských práv nebo práv souvisejících. Například lze tvrdit, že druhá strana jednala protiprávně tím, že porušila (článek 3:302 nizozemského občanského zákoníku), lze požadovat náhradu škody (článek 27 CA, článek 16 odst. 1 NRA) a zisk. mohou být předány (článek 27a OZ, čl. 16 odst. 2 NRO).
Law & More rádi vám pomůžeme s vypracováním žádosti, jednáním s údajným porušovatelem a/nebo zahájením soudního řízení.