Povinnosti zaměstnance v době nemoci

Povinnosti zaměstnance v době nemoci

Zaměstnanci mají určité povinnosti, které musí splnit, když onemocní a onemocní. Nemocný zaměstnanec musí nemoc nahlásit, poskytnout určité informace a dodržovat další předpisy. V případě nepřítomnosti má zaměstnavatel i zaměstnanec práva a povinnosti. Stručně řečeno, toto jsou hlavní povinnosti zaměstnance:

  • Zaměstnanec musí nemocenskou hlásit zaměstnavateli. Zaměstnavatel musí specifikovat, jak to může zaměstnanec udělat. Dohody o nepřítomnosti jsou obvykle uvedeny v protokolu o nepřítomnosti. Protokol o nepřítomnosti je součástí zásad nepřítomnosti. Uvádí pravidla pro nepřítomnost a způsob hlášení nemocnosti, evidenci nepřítomnosti, dohled nad nepřítomností a opětovné začlenění v případě (dlouhodobé) nepřítomnosti.
  • Jakmile je zaměstnanci lépe, měl by se ohlásit.
  • Během nemoci musí zaměstnanec informovat zaměstnavatele o procesu hojení.
  • Zaměstnanec musí být k dispozici i na kontrolách a reagovat na výzvu závodního lékaře. Zaměstnanec je povinen spolupracovat při opětovném začlenění.

V některých pracovních oblastech může existovat kolektivní smlouva. Ty mohou obsahovat dohody o nepřítomnosti. Tyto dohody vedou pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Během nemoci: práce na zotavení a opětovném začlenění.

Zaměstnanec i zaměstnavatel mají zájem na tom, aby se zaměstnanec zotavil a znovu se začlenil. Zotavení umožňuje zaměstnanci obnovit svou práci a vyhnout se ztrátě zaměstnání. Nemoc může navíc vést k nižšímu příjmu. Nemocný zaměstnanec pro zaměstnavatele znamená nedostatek pracovní síly a povinnost nadále vyplácet mzdu bez protiplnění.

Pokud se ukáže, že zaměstnanec bude nemocný delší dobu, musí zaměstnanec spolupracovat na procesu reintegrace. Během procesu opětovného začlenění se na zaměstnance vztahují následující povinnosti (§ 7:660a občanského zákoníku):

  • Zaměstnanec by měl spolupracovat při vytváření, úpravě a provádění akčního plánu.
  • Zaměstnanec by měl přijmout nabídku zaměstnavatele k výkonu práce, která se kvalifikuje jako vhodná práce.
  • Zaměstnanec by měl spolupracovat s přiměřenými opatřeními, která zajistí opětovné začlenění.
  • Zaměstnanec by měl o své nepřítomnosti informovat službu BOZP.

Proces reintegrace má následující fáze:

  • Zaměstnanec onemocní. Nemocní musí hlásit zaměstnavateli, o čemž je neprodleně (do sedmi dnů) informována BOZP.
  • Před uplynutím šesti týdnů BOZP posoudí, zda se jedná (potenciálně) o dlouhodobou nepřítomnost v nemoci.
  • Do šesti týdnů poskytne služba BOZP analýzu problému. Pomocí této analýzy poskytuje služba BOZP informace o nepřítomnosti, souvisejících okolnostech a možnostech opětovného začlenění.
  • Před uplynutím osmi týdnů se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na akčním plánu.
  • Akční plán je pravidelně projednáván mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nejméně jednou za šest týdnů.
  • Po 42 týdnech bude zaměstnanec nahlášen nemocný na UWV.
  • Následuje hodnocení prvního roku.
  • Po cca 88 týdnech nemoci obdrží zaměstnanec dopis od UWV s bližšími informacemi o žádosti o WIA benefity.
  • Po 91 týdnech následuje závěrečné hodnocení popisující stav reintegrace.
  • Nejpozději 11 týdnů před plánovaným zahájením WIA benefitu zaměstnanec požádá o WIA benefit s žádostí o reintegrační zprávu.
  • Po dvou letech se pokračující vyplácení mezd zastaví a zaměstnanec může získat výhody WIA. Povinnost zaměstnavatele nadále vyplácet mzdu v zásadě končí po dvou letech nemoci (104 týdnů). Zaměstnanec pak může mít nárok na výhody WIA.

Pokračování plateb v případě nemoci

Zaměstnavatel musí nemocnému zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou i nadále vyplácet nejméně 70 % poslední dosažené mzdy a příspěvek na dovolenou. Je v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě vyšší procento? Pak musí zaměstnavatel vyhovět. Délka pokračující platby závisí na dočasné nebo trvalé smlouvě, maximálně 104 týdnů.

Pravidla o prázdninách

Nemocnému zaměstnanci připadá tolik dovolené jako zaměstnanci, který není nemocen a může si dovolenou v době nemoci čerpat. K tomu však musí zaměstnanec získat povolení od zaměstnavatele. To nemůže být snadné posoudit sami. Zaměstnavatel tedy může požádat o radu firemního lékaře. Závodní lékař může určit, do jaké míry tato dovolená přispívá ke zdraví nemocného zaměstnance. Zaměstnavatel pak částečně na základě této rady rozhodne, zda může nemocný zaměstnanec nastoupit na dovolenou. Onemocní zaměstnanec na dovolené? I tehdy platí pravidla. I v době dovolené je zaměstnanec povinen hlásit nemocenskou. Zaměstnavatel může okamžitě zahájit poradenství ohledně nepřítomnosti, pokud je zaměstnanec v Nizozemsku. Je zaměstnanec v zahraničí nemocný? Pak musí do 24 hodin nahlásit nemoc. Zaměstnanec musí také zůstat přístupný. Na tom se předem dohodněte.

Co když zaměstnanec nevyhoví?

Někdy nemocný zaměstnanec nedodrží uzavřené dohody, a proto dostatečně nespolupracuje při jejich opětovném začlenění. Například pokud je zaměstnanec v zahraničí a vícekrát se nedostavil k firemnímu lékaři nebo odmítá vykonávat vhodnou práci. V důsledku toho se zaměstnavatel vystavuje riziku sankce ze strany UWV, a to pokračování výplaty mzdy v době nemoci až po dobu třetího roku. Zaměstnavatel může v tomto případě přijmout opatření. Doporučuje se zahájit rozhovor se zaměstnancem a jasně říci, že musí spolupracovat při opětovném začlenění. Pokud to nepomůže, může se zaměstnavatel rozhodnout pro pozastavení mzdy nebo zmrazení mzdy. Zaměstnavatel to dává najevo tím, že o tom zašle zaměstnanci doporučený dopis. Teprve poté lze opatření realizovat.

Jaký je rozdíl mezi zmrazením mezd a pozastavením mezd?

Aby zaměstnavatel přiměl zaměstnance ke spolupráci, má dvě možnosti: zcela nebo částečně pozastavit nebo zastavit plat. Pokud jde o právo na mzdu, je třeba rozlišovat mezi reintegraci  a  kontrolní povinnosti. Nedodržení reintegračních povinností (odmítání vhodné práce, maření nebo oddalování rekonvalescence, nespolupráce při sestavování, vyhodnocování nebo upravování akčního plánu) může vést ke zmrazení mezd. Zaměstnavatel nemusí pokračovat ve výplatě mzdy za dobu, kdy zaměstnanec neplní své povinnosti, i když zaměstnanec později své povinnosti plní (článek 7:629-3 BW). Nárok na mzdu neexistuje ani v případě, že zaměstnanec není (nebo nebyl) práce neschopný. Předpokládejme však, že zaměstnanec nesplňuje požadavky na sledování (nedostaví se do ordinace podnikového lékaře, není k dispozici v předepsaný čas nebo odmítne poskytnout informace podnikovému lékaři). V takovém případě může zaměstnavatel pozastavit výplatu mzdy. V takovém případě bude zaměstnanci stále vyplácena jeho plná mzda, pokud splní požadavky na monitorování. Zmrazením mezd zaniká nárok zaměstnance na mzdu. Zaměstnanec dostane mzdu znovu až v okamžiku, kdy splní povinnosti. Při pozastavení mzdy zůstává zaměstnanci nárok na mzdu. Pouze jeho výplata je dočasně zastavena, dokud opět nesplní své závazky. V praxi je nejčastěji používaným nátlakovým prostředkem pozastavení mzdy.

Rozdíl v názorech 

Zaměstnavatel může nesouhlasit, pokud podnikový lékař vyhodnotí, že zaměstnanec (již) není nemocný. Pokud zaměstnanec nesouhlasí, lze si vyžádat odborný posudek od nezávislé instituce.

Zaměstnanec volá po konfliktu nemocný.

Mohou nastat situace, kdy se zaměstnavatel od zaměstnance liší v tom, kdy lze (částečně) pokračovat v práci. V důsledku toho může nepřítomnost vést ke konfliktu. Naopak i konflikt na pracovišti může být důvodem přivolání nemocného. Hlásí zaměstnanec nemoc po střetu nebo neshodě na pracovišti? Pokud ano, požádejte firemního lékaře o posouzení pracovní neschopnosti zaměstnance. Závodní lékař může v závislosti na situaci a zdravotních potížích navrhnout přestávku. Během tohoto období se lze pokusit konflikt vyřešit, případně prostřednictvím mediace. Nesouhlasí zaměstnavatel se zaměstnancem a existuje přání ukončit smlouvu se zaměstnancem? Poté obvykle následuje rozhovor ohledně dohody o ukončení pracovního poměru. Není to úspěšné? Poté zaměstnavatel požádá okresní soud o ukončení smlouvy se zaměstnancem. Zde je nezbytné, aby byl na zaměstnanci vytvořen přesný záznam o absenci.

Zaměstnanec má nárok na přechodný příspěvek (náhradu při propuštění) jak v dohodě o ukončení pracovního poměru, tak při ukončení prostřednictvím okresního soudu.

Nemocenská na smlouvu na dobu určitou

Je zaměstnanec po skončení pracovní smlouvy stále nemocný? Pak už jim zaměstnavatel nemusí vyplácet mzdu. Zaměstnanec pak odchází nešťastný. Zaměstnavatel musí nahlásit nemoc zaměstnance UWV poslední pracovní den. Zaměstnanec pak dostává nemocenskou od UWV.

Poradenství při absenci

Neschopnost pracovat kvůli nemoci často způsobuje spoustu „problémů“. Je tedy důležité být ve střehu. Jaká práva a povinnosti platí a co je ještě možné a co již možné není? Máte dotaz ohledně nemocenské a chcete poradit? Pak nás kontaktujte. Náš pracovní právníci rádi vám pomohou!

Law & More